Dělení služeb je různé. Například podle dostupnosti na placené a neplacené, dále na věcné, osobní či obchodní, nebo také na individuální (kadeřnictví, čistírny) a kolektivní (osvětlení silnic). Lze se ovšem setkat s termínem veřejná služba, která je do jisté míry kombinací individuální a kolektivní služby.
Co je to veřejná služba? Jedná se o službu, kterou si určují samy obce. Jedná se například o provozování sportoviště, například veřejného bazénu, kulturního zařízení jako třeba divadla, muzea, galerie, ZOO nebo veřejné dopravy. Tyto služby jsou sice poskytovány na tržním principu, lidé si je hradí, ale nebyly by myslitelné a realizovatelné bez veřejných dotací.
Úplně přesný název by byl – služby obecného zájmu hospodářské povahy. Velmi často se jedná o služby, které na sebe nevydělají, nebo potenciál zisku je v daleké budoucnosti, ale přesto je jejich poskytování v daném regionu žádoucí. Například podpora veřejné dopravy, která je výrazně prodělečná, ale bez ní by byl region zcela odříznut od světa a pro mladé lidi by se stal zcela nezajímavým.
Tyto služby jsou dotovány z městských a obecních rozpočtů. V některých případech, například pokud je obec chudá, mohou dotace být také z různých ministerstev nebo fondů. Ať už máme názor na Evropskou unii jakýkoli, je pravda, že dotace z EU představují velmi výraznou podporu veřejných služeb, které jsou často právě na evropských dotacích přímo závislé.
I když jsou veřejné služby dotovány, zákazníkem zůstává občan a záleží především na jeho poptávce. Cílem veřejné zprávy je pak zjišťovat, co si občané přejí a co shledávají jako potřebné, tak také v rámci zpětné vazby vyhodnocovat spokojenost s danými službami. Potřeby občanů by měly být podněty ke změně. To vše se však samozřejmě neděje tak, jak by mělo a jak by bylo žádoucí a rozhodně je třeba, aby se v tomto ohledu samospráva stala flexibilnější.
